|
|
Politické reformy v Myanmaru a jejich potenciál pro rivalitu mezi USA a Čínou
Šoulavá, Blanka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Rok 2010 se významně zapsal do historie Myanmaru, neboť byla po více než půl století nastolena civilní vláda v čele s prezidentem Thein Seinem. Ten zahájil celou řadu politických reforem, které vedly k částečné demokratizaci země a zmírnění její dlouholeté mezinárodní izolace. Tyto reformy měly zásadní dopad na myanmarskou zahraniční politiku a rozložení sil ve strategicky významné oblasti Indického oceánu. V jejich důsledku došlo k obratu v americko-myanmarských vztazích. Reformy měly pozitivní dopad také na vztahy s Indií a Japonskem. Stalo se tak však na úkor úpadku dominantního postavení Číny, pro kterou je Myanmar klíčovou oblastí z bezpečnostního a strategického hlediska. Hlavním cílem této bakalářské práce je odpovědět na otázku, zda-li nedávný vnitropolitický vývoj v Myanmaru povede k rostoucí spolupráci, nebo rivalitě mezi hlavními regionálními velmocemi. Na příkladu Myanmaru tak můžeme sledovat potýkání se největších světových velmocí v zemi, která tvoří významnou část pobřeží Bengálského zálivu a disponuje tak strategicky klíčovým přístupem k Indickému oceánu. Zároveň je velmi atraktivním oblastí, protože se na jejím území nachází velké zásoby nerostného bohatství. V neposlední řadě Myanmar disponuje potenciálem k hospodářskému rozvoji celého regionu. Je to ale také země, která trpí...
|
|
|
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Evropská unie: Analýza zájmu o vstup do EU
Vaňousová, Daniela ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, proč po zahájení přístupových jednání s Evropskou unií v roce 2005 turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) upustila od konzistentní reformní iniciativy a od snahy zajistit splnění kritérií pro vstup do EU. Odpověď na otázku hledá práce v analýze zájmu AKP o vstup do EU. Nejprve jsou zkoumány příčiny zájmu o EU a poté důvody, které jej narušily. Práce ukazuje, že na proměnu zájmu vládní strany o vstup do EU měla vliv kombinace dvou faktorů. První faktor byla nedůvěryhodnost přístupových jednání s EU a z nich vyplývající nepravděpodobnost členství. Druhý faktor byla konsolidace politické moci AKP. Vzhledem k povaze původního zájmu AKP o integraci Turecka do EU, práce dochází k závěru, že zájem závisel na míře potřebnosti přístupového procesu pro domácí politické účely strany. Poté, co strana dosáhla svého cíle, kterým bylo zbavení se odpůrců a zabezpečení své pozice v tureckém politickém systému, AKP již neměla, vzhledem k nepravděpodobnému výsledku přístupových jednání, důvod snažit se vyhovět požadavkům Evropské unie.
|
host ::
RSS.